Miéville Ch.- Železná rada

Válečný konflikt mezi Novým Krobuzonem a tajemným národem Tesh pustoší kontinent a metropole se pod tlakem korupce, bída a chudoby propadá do stále tvrdší totality. Zatímco se v ulicích města formuje podzemní odboj, daleko v divočině žije svůj vlastní příběh legenda, která dává všem utlačovaným naději – Železná rada.

Román Železná rada (Iron Council) je strhujícím a myšlenkově bohatým zakončením trilogie China Miévilla ze Světa Bas-lagu. Sledujeme osud Clementa Yaye, který se před lety podílel na stavbě transkontinentální železnice. Když se vzbouřeni dělníci, uprchlí otroci a přetvoření tvorové rozhodli zmocnit vlaku, strhali koleje za sebou a vydali se do neznáma, zrodem Železnérady započali novou éru. Nyní, po letech skrývání v nebezpečných pustinách, se Rada rozhodne k nemyslitelnému: otočit směr kolejí a vrátit se zpět, aby zasadila drtivý úder tyranské vládě v samém srdci Nového Krobuzonu.

Ukázka z knihy

Vzduch nad nekonečnou savanou byl rozpálený do běla a voněl drtivým pachem uhlí, horkého železa a spáleného maziva. Judah Low stál na střeše posledního vagónu a pozoroval, jak skupina dělníků vzadu bleskově vytrhává těžké ocelové kolejnice ze země, aby je jeřáb vzápětí přenesl dopředu před lokomotivu. Železná rada byla žijícím organismem, městem v pohybu, které si razilo vlastní cestu divočinou a za sebou nenechávalo nic než rozrytou hlínu. Clement Yayi k němu přistoupil, rukou si zaclonil oči před ostrým sluncem a pohlédl k východnímu obzoru, kde se stahovala mračna prachu. „Novokrobuzonská jízda už zná naši stopu, Judahu,“ pronesl tiše a stiskl rukojeť své zbraně. Judah se ani neotočil, jeho prsty se lehce pohybovaly v rytmickém gestu, jako by tesal do vzduchu neviditelnou hlínu pro svého dalšího golema: „Ať přijdou, Clemente. Město nás učeřilo křížem a řetězy, ale tady v pustině jsme to my, kdo určuje, kam vedou kolejnice.“